Adopce…Slovo, které se ve zvířecím světě objevuje stále častěji. Mnohdy však znamená jedinou šanci na život. To je i případ chrtů v zemích, kde dostihy a sportovní lovy stále přitahují davy lidí a kde se točí velké peníze. Jenže je tu také odvrácená tvář této „zábavy a tradice“. Jakmile psi přestanou být úspěšní nebo nemají pro úspěch ani žádané předpoklady, končí jejich sportovní či lovecká kariéra a ve většině případů i život. Jednou ze zemí, kde jsou chrti chováni pouze pro účely dostihového a loveckého sportu je Irsko. Zde jsou vnímáni jen jako spotřební zboží. Jedná se o plemena greyhound využívaný pro dostihy a coursing, lurcher využívaný pro coursing a sportovní lov na živé nebo umělé návnady, saluki také pro lov a také křížence těchto plemen.
Kariéra takového psa, pokud se tedy nezraní, končí ve věku 3-4 let. Mnohdy však ani nezačne… Od štěněte probíhá postupně během vývoje selekce. Pokud se pes zraní, čeká ho uspání. V některých případech se může ocitnout na veterině. Tam potom záleží na prognóze a částce. Takže není výjimkou, že pes je ponechán na veterině a majitel se už neozve.
Velká část nepotřebných psů končí v tzv. dog poundech, což jsou likvidační stanice. Ocitají se zde kromě dospělých psů i štěňata nebo březí feny. A ze zákona tomu vůbec nic nebrání. Ani zbytek psů nemá dobré vyhlídky, ty bohužel čeká i mnohem horší způsob usmrcení, než je injekce nebo zastřelení. Část těch nejlepších jde do chovu, tedy takové továrny na štěňata.
Na opravdu hrstku psů se však usměje štěstí v podobě organizací, které se snaží tyto psy zachránit a vrátit zpět do života, tentokrát šťastného. Těch celkově zachráněných jsou cca 2% ročně.
Ani lidem v ČR není osud irských chrtů lhostejný. Proto v roce 2009 vznikl v ČR projekt Chrti v nouzi – ChvN. A v Irsku následně sesterská organizace Great Hounds in Need (GHiN), která vykupuje psy z dog poundů, sbírá na ulici, přebírá od majitelů a prostě se snaží tyto nešťastné psí duše dostat do bezpečí svého azylu. Bohužel je vše limitováno kapacitami prostorovými, lidskými a hlavně finančními. Každý pejsek putuje nejdříve na prohlídku na veterinu, potom musí být ubytován a také je mu poskytnuta péče po dobu, než se najde v některé zemi Evropy zájemce a pejsek může putovat do adopce. U některých pejsků je třeba i dlouhé a náročné léčby, především po úrazech. I těmto pejskům hledají Chvn domovy. Proto někdy přijíždějí do adopce i pejsci po amputaci nožky, ocasu nebo v Brně je v adopci lurcher, který přežil a zvládl zlomeninu dvou krčních obratlů.
Ve spolupráci i s dalšími dobrovolnými organizacemi v Irsku, zajišťují ChvN pro takto zachráněné psy adopce v ČR a na Slovensku. Některé pejsky přebíráme přímo od sportovních kenelů nebo dostihové federace.
Díky tomu za dobu působení organizace našlo domov v těchto dvou zemích přibližně 1540 psů. Ti jezdí již přímo do adopce ke svým pečlivě vybraným majitelům. Pokud se nezaplní místa v autě chrty cestujícími za svoji novou rodinou do adopce, dostanou jízdenku za štěstím i další pejsci čekající na domov, ti cestují do péče dočasné, kde si počkají na nového pánička. Díky tomu i na jejich uvolněné místo v Irsku může přijít další šťastlivec. I když ChvN nejsou jedinou organizací v Evropě i jinde, která se chrty v nouzi zabývá, tak stále je to kapka v moři. Statistiky uvádějí hrozivá čísla, kdy je jen v Irsku těchto psů usmrceno více jak 20000 ročně. Ten počet bude ale podstatně vyšší, protože tohle bývají údaje o greyhoundech, které jsou relativně dohledatelné, ale třeba v případě lurcherů, kteří nejsou evidováni žádnou federací jako v případě dostihových greyů, tak tam nezjistíme kolik měl lovec psů, kolik jich zastřelil nebo se jich jinak zbavil a znovu si nově pořídil. Navíc velká část chrtů skončí neznámo kde. Nalézt je pak můžete na skládkách, nebo je někdo najde zraněné a vyhladovělé.
CHVN se tedy také podílí na osvětě v ČR a SR a především sesterská organizace GHiN se věnuje osvětě v místě vzniku problému, tedy v Irsku. Cílem je zlepšit zde životní podmínky závodních a loveckých chrtů, prosadit zákon, který by zpřísnil jejich chov, tedy za jakých podmínek lze tyto psy chovat, co majitel smí a nesmí a co je jeho povinností. Sesterská organizace Great Hounds in Need aktivně pracuje také na změně přístupu irské veřejnosti, tedy na pochopení, že chrt může být členem rodiny stejně dobře, jako jakýkoliv jiný pes, že chrti nejsou prostředek na vydělání peněz, zneužívání pro zábavu a přežité tradice. A už i přímo v Irsku existují dobří lidé, kteří aktivně pomáhají, třeba tím, že nabídnou zachráněným chrtům dočasný azyl, nebo pomáhají s převozy v rámci Irska. Začínají se dařit také adopce v rámci irského ostrova – to je to, co tito dobrovolníci chtějí – a sice otevírat oči tamním lidem.
Adopce, je tedy v současné době pro tyto psy jedinou šancí na život, alespoň pro tu hrstku, která má to velké štěstí….
Každý život chrta má jeden začátek, ale dva konce. A je jen na nás, jaký ten konec bude.
https://www.facebook.com/chrtivnouzi
https://www.instagram.com/chrtivnouzi
